Honza Wimmer, ZŠ Aš Kamenná152 - osobní stránky žáka

Město ve kterém žijeme je známé jako nejzápadnější město ČR. Název města vznikl z německého názvu ryby - lipanu, který se objevuje i ve znaku města. Rozkládá se na jižním výběžku Smrčin s nejvyšším vrchem Háj (757,6 m.n.m.). V době stěhování národů zůstalo ašské kopcovité území s neprostupným bažinatým hvozdem dlouho neobydleno. Až od 11. století bylo Ašsko postupně osídlováno německými kolonisty. První písemná zmínka pochází z r. 1270. V průběhu 14. století získávají celou oblast Zedwitzové, kteří ovlivňovali ašské dějiny dalších 600 let. Díky jejich vlivu zůstala celá oblast po třicetileté válce jediným protestanským územím v Čechách. Od 18. století se zde začíná rozvíjet textilní výroba, která po dlouhou dobu udávala charakter zdejšího kraje. Hospodářskou převahu získávali již od počátku století průmyslníci, do jejichž rukou přešla většina zedtwitského panství. V rámci Rakouska - Uherska vznikly dobré exportní podmínky pro vývoz textilu, které přispěly k rychlému rozvoji ašských textilek. Spolu s nárůstem textilní výroby zvyšoval se i počet ašských obyvatel a v roce 1872 obdržela Aš statut města. Další rozvoj textilní výroby počátkem 20. století, vedoucí ke koncentraci výroby ve velkých továrnách, se projevil dalším zvyšováním počtu obyvatel. Počet obyvatel Aše se vzrostl z 9 405 roku 1869 na 21 880 v roce 1910. Koncem roku 1937 došlo k prudkému pádu textilního průmyslu. Důvodem byla neustále se zhoršující politická situace na Ašsku. Politickou moc v okrese přebrala Sudetoněmecká strana. Čeští obyvatelé začali opouštět město. Nacistická okupace Ašska byla ukončena osvobozením Aše jednotkami americké armády 20. dubna 1945.

Postupně byl obnoven život ve městě a chod továren. V důsledku vystěhování německých obyvatel v roce 1946 došlo ke snížení počtu obyvatel města na méně než polovinu a mnoho dílen a továren bylo nutno uzavřít. V 50. letech nastalo v důsledku zřízení pohraničního pásma na celém území okresu další vylidňování Ašska a pro nedostatek pracovních sil bylo nutno uzavřít a likvidovat celé továrny. Pletařské továrny byly soustředěny do n.p. Tosta Aš, tkalcovské do n.p. Textilana Liberec, závod Ohara Aš a továrny na výrobu tylů a krajek do n.p. Krajka Kraslice. Vzhledem k neustálému snižování počtu obyvatel zůstala část domů neobydlena a pro nedostatek prostředků na jejich obnovu musely být zbořeny. Ke zlepšení bytové situace Aše s možností ubytování nově přicházejících mladých rodin došlo až v letech 1964 - 65, kdy byla dokončena výstavba nových panelových činžovních domů a zejména pak v 70. letech, kdy byla na místě starších domků v horní části města a na Mikulášském vrchu vystavěna nová sídliště. V těchto letech došlo i ke zlepšení občanské vybavenosti výstavbou nových prodejen potravin, obchodního střediska, krytého bazénu, tenisových kurtů a lyžařského střediska. Ve městě se zachovala řada významných památek např. budova radnice, muzeum. K nejstarším drobným památkám patří kamenné smírčí kříže. Jejich celostátní evidence je vedena a spravována právě ašským muzeem. V Aši lze také shlédnout sochu reformátora Luthera, jedinou v Čechách, a další památky. Jednou z dominant města je i kamenná Bismarckova rozhledna na vrchu Háj.

Informace byly čerpány z :  www.wikipedia.cz

: www.muas.cz