Honza Wimmer, ZŠ Aš Kamenná152 - osobní stránky žáka

Jest známo, že obyčejně ve dnech 11., 12. a 13. kv. (na sv. Mamerta, Pankráce a Serváce) bývá návrat zimy a nastávají mrazy.Příčina toho jest, že v tu dobu a již dříve nížina uherská a kraje na Balkáně velmi se ohřály, tak že vzduch se tam zředil a nastalo barometrické minimum. Na severu a severozáp., kde jest vzduch velmi chladný, jest vysoký tlak vzduchu a vzduch proudí k jihu, přinášeje s sebou veliký chlad, protože větry přicházejí s pobřeží Gronska a Labradoru, kde ledové spousty způsobují silné ochlazení. Zároveň jest obloha při těchto větrech jasná, neboť jsou suché, a povrch zemský silně vychladne za noci vyzařováním do světového prostoru, tak že teplota klesne několik stupňů pod bod mrazu. Müttrich shledal mezi jinými v Danckelmannově »Zeitschrift für Forst-und Jagdwesen« (1898) na základě 17letého pozorování, že v severním Německu nejčastěji se vyskytují mrazy ve dnech 11.-13. května. Nejen tyto dni, ale i dni od 5.-11. května inklinují k mrazům, ale ne tak silným jako ve dnech 11.-13., kdy bývá teplota ZNAK -3°. Podobně to shledal Jelínek (Über die Rückfälle d. Kälte im Mai v »Sitzungsber. d. Wien. Akad.«, 1866) z 90letého pozorování. Chladné dni měly odchylky až -5° R. Ve Francii nastávají pozdní mrazy dříve (8.-9. května), v Jihoněmecku a u nás 12.-14. kv. (Pankrác, Servác, Bonifác), v Rusku ještě-později. Pka.